Diplom za testík

Testík

1.Dokáže si morče vytvořit vitamín C?
a,ano dokáže
b,ne nedokáže
c, výjimečně ano

2. Byla morčata v Evropě známa, ještě před jejich přívozem?
a, ano byla
b, ne nebyla

3.Které jídlo z těchto morčata nesmějí?
a, cibule
b, brambora
c, čínské zelí

4. Mláďata morčat se rodí:
a, zcela holá, nevivinutá
b, osrstěná, ale nevidí ani neslyší
c, osrstěná, zcela vivinutá

5.Které plemeno není ještě uznáno?
a, mohér
b, alpaka
c, anglický crested

6.co se na výstavách neboduje?
a, postoj
b, typ a stavba
c, délka vousů

Odpovědi prosím piště do komentářů.

První tři co napíší jako první dostanou diplom

s krásným obrázkem.

(do komentářů napište své jméno

a co chcete na diplom)

10. nezbytných pravidel pro péči

1. Zdravá morčata se starají o srst sama. Jenom dlouhosrstá zvířata je třeba pravidelně kartáčovat!

2. Zkrácení příliš dlouhých drápků a zubů je lepší přenechat zvěrolékaři.

3. Denně čisti krmítka a pítka svých morčat.

4. Klec i s vybavením dvakrát týdně vypláchni horkou vodou a potom nasypej čerstvou podestýlku.

5. Na obrušování zubů potřebují morčata ohlodávat tvrdou potravu. Dávej jim větvičky z chemicky neošetřovaných stromů.

6. Dopřej svým morčatům každý den 1 až 2 hodiny výběhu v dobře známém prostředí.

7. Morčata jsou velmi lekavá. Proto už před přiblížením ke zvířeti mluv potichu.

8. Věnuj se morčatům co nejvíc.

9. Volný výběh bude tvým morčatům velmi svědčit,

10. Ve výběhu vytvoř malé kopečky a jamky.

 

 

Stříhání

Stříhání morčete??? Ano nebo ne???Někdo si myslí, že ne...Ale moje zkušenost je jinačí......

Pokud máte hladkosrsté morče není co řešit...Ale jestli máte dlouhosrsté morče pak to znáte...Morče má každou chvíli slepené chlupy od moče..A není to příjemné ani vám ani jemu.Proto je dobré, ještě když má morče chloupky mokré ( tedy po koupání) morče ostříhat...Ne úplně dohola!!!!Stačí zkrátit konečky, tak aby se morčeti nedotýkali země.Pak bude morče pěkně čisťoučké a spokojené.

Pozor!!!

I když se vám bude morče zdát po ostříhání čisté...stejně ho v pravidelnou dobu umývejte..Svědit ho může něco a nemusí to být ani vidět...

Taková jsou morčata

Nejsou malá morčátka spolu se svojí mámou půvabná?

Nesprávně bývají pokládána za "plyšová zvířátka na mazlení",

která josu přátelská, avšak plodná, milá, ale nudná.

Kdo však správně pozoruje, pro tohe se obyčejné zvířátko

z klece promění ve vzrušujícího, téměř exotického

živočicha s množstvím překvapujících způsobů chování,

svébytností a tělesných potřeb.

Portrét (taková jsou morčata)

--> Morčata jsou společenská zvířata a žijí v koloniích. Jejich původní domovinou je Jižní Amerika.

--> Mláďata morčat se rodí téměř dokonale vyvinutá.

--> Morčata patří k hlodavcům a potřebují proto také tvrdou potravu, aby si mohla obrušovat zuby.

--> Morčata jsou zvířata náchylná ke stresům. ve dvou zvládají cizí a neočekávané situace podstatně lépe.

--> Díky kontaktnímu pískání zůstávají ve stálé komunikaci a při nebezpečí se vždy seběhnou.

--> Při vyhrožování imponují morčata svými varlaty, která v jedné vteřině zasouvají a vysouvají z tělní dutiny.

--> Nechají se snadno ochočit

--> Samečkové a samičky se vzájemně poznají podle čichu a podle zvuků.

Výchova morčete

 

Morčátka se stejně, jako některá další zvířátka, dokáží naučit poslušnosti. Stačí troška trpělivosti a můžete morče naučit poslouchat na jméno, naučit ho používat morčecí záchod a bez problému ho naučit, aby vám neuteklo v době, kdy ho necháte např. ve volné přírodě puštěné.

 

Chcete, aby vaše morče reagovalo na vlastní jméno? Od malička na něj volejte stále stejným jménem, které mu dáte. Morče si pomalu začne zvykat, kdykoliv ho potom uslyší, tak zbystří. Až si na jméno opravdu zvykne, rádo za vámi přiběhne, nebo začne kvíkat... Ovšem ne vždy se zadaří morče na jméno naučit. Pokud máte v jedné kleci nebo v jednom akváriu dvě a více morčat, je to složitější. Můžete postupovat jako v případě, že máte pouze jedno morče, ale to pak budou všechna morčata poslouchat na jedno jméno :), ale také samozřejmě počítejte s tím, že se některá morčata na jméno poslouchat nikdy nenaučí.

 

Chcete, aby vaše morče neuteklo "při procházce"?

 Vyhlídněte si místo, kde bude mít morče klid, kde ho nebudou rušit hlasité zvuky, štěkot psů apod. Nejlépe uděláte, pokud máte zahradou a k tomu všemu je tam klid a krásná atmosféra. Prvním krokem si vezměte morče ven i s klecí, oddělejte spodní část a klec s morčete položte na místo, kde bude mít morče možnost se napást čerstvé trávy. Můžete takto brát morče ven často, bude si zvykat a až si budete jistí, že se nebude pokoušet utéct, můžete ho volně pustit, ale raději vždy pod vaším dozorem. To i v případě, že by morče bylo opravdu na 100 % naučené, že nesmí utéct. Kdykoliv se může cokoliv přihodit, u morčete se do chvilky může objevit kočka (pokud ne vaše, tak cizí), morče se může v okamžiku něčeho vylekat apod. A co by se stalo, kdyby vám morče začalo utíkat? Budete se za ním muset rozběhnout a své morčátko si chytit - ale vždy opatrně a tak, abyste ho nevyděsili!

 

Chcete, aby vaše morče používalo vlastní záchod?

 Morčecí záchod si obstaráte snad v každém zverimexu. Nejlepší je, učit morče na vlastní záchod už od malička. Budete potřebovat mnoho trpělivosti, než se morče na vlastní záchod naučí chodit, může to trvat dny, týdny i měsíce. Morčecí záchod umístěte do čerstvě vyčištěné klece (akvária) a každý bobek do něj dávejte. Morče by mělo přijít na to, kam jeho bobky patří. Pro vás je tato poslušnost určitě náročná, protože morče denně "vyprdne" opravdu mnoho bobků. Je to spíše záležitost pro ty, co si opravdu na čistotě svého mazlíčka potrpí a věnují se mu ze všech sil.

 

 

Tipy morčat

MORČÁTKO JIŽNÍ Microcavia australis
Obývá otevřené až polopouštní krajiny Argentiny, jižní Chile a jižní Bolívie. Ukrývá se v porostech trnitých keřů, nebo v norách kolem 30 cm hlubokých. Výrazně se podobá morčeti lavicovitému, je však menší, má kratší ušní boltce a výrazný bílý proužek kolem oka. Dorůstá délky 20 - 22 cm a dosahuje hmotnosti 0,2 - 0,5 kg. Ocas je zakrnělý. Sklovina je zabarvena bíle a chybí podčelistní žláza. Po 54 denní březosti vrhá samice 1 - 3, vzácně i 5 mláďat.

MORČE DIVOKÉ Cavia aperea
Morče divoké obývá travnaté a křovinaté pampy od Ekvádoru až Surinamu po Uruguay a severní Argentinu, a to od nížin po nadmořskou výšku 4000 m. Zpravidla se sdružuje ve společenstvech po 5 - 10 jedincích. Skrývá se v podrostu nebo mezi kameny ve skalách. V rovinatých pampách si buduje mělké krátké nory. Z úkrytu vylézá nejčastěji po setmění. Území morčat můžeme poznat buď podle nor nebo podle všudypřítomného trusu. Morčata se živí travinami a nejrůznějšími bylinkami. Délka těla se pohybuje okolo 16 - 40 cm, přičemž na ocas připadá 0,8 cm. Samci jsou většinou větší než samice. Hmotnost je menší (přibližně poloviční), než je tomu u domácích morčat, 400 - 700g. Morčata mají celkem dlouhou srst, která na šíji přechází v hřívu. Dále je charakterizují široké lysé ušní boltce, ostré drápky na prstech a bílé hlodáky (řezáky). Zbarvení je tmavohnědé až černohnědé. Samice po 62 - 70 denní březosti rodí 1 - 5 plně vyvinutých mláďat. Nejčastěji však 2 - 3. Mají k dispozici jediný pár mléčných bradavek. Při výchově mláďat někdy pomáhají i samci. Už druhý až třetí den po narození mláďata ochutnávají tuhou stravu. Samice může mít několik vrhů do roka. Pohlavní dospělost nastává po 8 měsíci věku. Na rozdíl od domácích jsou divoká morčata dost agresivní, a to hlavně mezi sebou. Divoká morčata slouží také jako zdroj masa pro místní Indiány. Ti je buď chytají, nebo je chovají stejně jako my králíky. Přirozenými nepřáteli jsou pak draví ptáci a šelmy.

MORČE LASICOVITÉ Galea musteloides
Vyskytuje se od nížin po náhorní plošiny Bolívie, Argentiny a Peru. Žije jako skoro všechna morčata ve společenstvích. Ta jsou u tohoto druhu hierarchicky uspořádána. Celé skupině vládne dominantní samice a ostatní jí jsou podřízeni. Obecně platí, že mladší zvířata jsou podřízena starším. Morče lasicovité obratně šplhá po větvích keřů i po skalách. V rovinatých oblastech si morčata vyhrabávají nory. Ty jsou zpočátku kolmo dolů a v hloubce 0,5 m zahýbají vodorovně. Jsou 5 - 8 m dlouhé, různě se větví a jsou zde i slepá ramena a několik nouzových východů. Toto morče je dlouhé 17 - 24 cm s hmotností okolo 0,19 - 0,28kg. Zabarvením připomíná morče divoké, je však menší, štíhlejší, má delší hlavu a kratší uši. Sklovina hlodáků je žlutá až slabě oranžová. V době rozmnožování se jim viditelně zvětšuje podčelistní žláza jejíž funkce je bohužel zatím utajena. Samice po 53 denní březosti vrhá 1 - 7 mláďat, většinou však 2 - 4 . Pečuje o ně asi 4 týdny a ke kojení má k dispozici dva páry bradavek. Zajímavé je, že mláďata se nedotknou žádné potravy, dokud ji neochutná matka. Mezi sebou se morčata dorozumívají hlasitými pištivými signály. V případě nebezpečí se ozvou hvizdem, rychle zadupou nohama a schovají se. Ve vnitrodruhových šarvátkách se snaží přepištět jeden druhého. Morčata lasicovitá se ráda sluní.

Moko skalní Kerodon rupestris
V poslední době je poměrně často chován moko skalní. Vyskytuje se pouze v jediném pohoří v Brazílii. Trochu připomíná morče na delších nožkách, váží až jeden kilogram. Tělo má dlouhé okolo 30 cm, ocásek je téměř neznatelný, hrubá srst je hnědě zbarvená. V přírodě žije na suchých, skalnatých biotopech, je velmi hbitý a dobře šplhá po skalách, keřích i stromech. Najdeme jej v malých skupinkách, nejsou však tak snášenliví jako morčata. Aktivní je převážně ve dne, jako úkryty mu slouží skalní prohlubně a mělké nory pod kameny. Živí se stejně jako morče pouze rostlinnou potravou.

Chov a krmení: Moko skalní chováme v párech nebo menších skupinkách v prostorných voliérách, s možností ukrytí do vytápěného prostoru. Použít lze i pokojové vitríny a terária o minimálním rozměru 140x80x120 cm (DxŠxV) pro pár zvířat. Moko držíme při teplotě 16-20°C, vhodný je i malý bodový zdroj tepla umístěný nad kamenem nebo silnější větví, pod kterým se rádi ohřívají. Plně postačuje silnější žárovka v krytu z keramického květináče nebo halogenové svítidlo. Ubikaci vhodně rozčleníme tak, aby zvířata měla co největší možnosti pohybu. Vhodné jsou větve, špalky, kameny, rádi také využívají malé plošinky umístěné na stěnách. Na podestýlku můžeme použít hobliny, slámu nebo drcenou kůru. Ubikace má mít celou řadu budek a úkrytů, kterých má být asi dvojnásobný počet, než je počet chovaných zvířat. Budky můžeme zavěsit i na stěny ubikace. Moko jsou někdy vůči sobě agresivní a musí mít možnost uniknout a ukrýt se. Příčiny vzájemné agresivity nejsou přesně známé, někdy se napadají samci navzájem, jindy na sebe doráží samice a nezřídka dochází i k zabití mláďat. K vzájemným potyčkám dochází i na poměrně velkém prostoru. Takto postižené zvíře trpí stresem a příčinou úhynu mohou být také zanícená poranění po kousancích. Často napadané zvíře raději včas odstavíme, bohužel se je již většinou nepodaří zařadit zpět do skupiny. Velkým problémem je do takové uzavřené skupiny přiřadit nové zvíře. Pokud chceme seznámit navzájem neznámá zvířata spojujeme je ve větším prostoru, který neznají.
K porodům dochází během celého roku. Samice je březí 75 dnů a rodí jedno až dvě, výjimečně tři vyspělá mláďata, která jsou osrstěná, vidí a brzy po porodu rychle běhají. Po několika dnech začnou přijímat pevnou stravu. Mláďata odstavujeme asi ve dvou měsících věku, pohlavně dospívají v půl roce života. Krmení se příliš neliší od potravy morčete domácího. Denně se jim podává seno, zelené krmení a větve listnatých a ovocných stromů. Tuto potravu musí mít k dispozici po celý den. Jednou denně dostávají jablka, mrkev a další kořenovou i listovou zeleninou a krmnou řepu. Potrava se doplňuje o zrniny (oves, kukuřice, pšenice, ječmen..), granulovaná krmiva pro přežvýkavce a tvrdé pečivo. Stejně jako morčata vyžadují vysoké množství vitamínu C v potravě, zejména v zimě jej musíme doplňovat v podobě preparátů, které jej obsahují (např. Celaskon, C-compositum...). Přidávat můžeme i další univerzální vitamínové a minerální preparáty (Roboran H, Supervit S, Konvit Neo...).

MORČE URUGUAYSKÉ Cavia magna

??????????????? Galea monasteriensis S tímto latinským názvem, který neodpovídá žádnému latinskému jménu morčat, jsem našla fotky na internetu. Zřejmě se jedná o některého zástupce z říše morčat se špatným, či již neužívaným pojmenováním, jen je škoda, že to asi nepůjde zjistit.

¨

MARY Dolichotinae V Jižní Americe chybí kopytníci. Dalo by se však říci, že je nahrazují mary. Vypadají totiž jako morčata křížená s malými antilopami. Někomu připomínají spíše zajíce. Jsou o něco větší než morčata, mají hranatou hlavu, dlouhé ušní boltce a vysoké štíhlé nohy opatřené drobnými kopýtky. Chodidla mají osrstěná. Srst je poměrně dlouhá, hustá a přiléhavá. Samice mají dva páry mléčných bradavek, které jsou umístěné po stranách těla poblíž předních a zadních končetin. Proto mary kojí vsedě.

MARA STEPNÍ (PATAGONSKÁ) Dolichotis patagonum
Obývá křovinaté pouště a pampy Argentiny, Bolivie a Paraguaye. Žije ve společenstvech několika desítek jedinců, ale v trvalých párech (monogamie). Je však nekontaktním (distančním) typem zvířete a od ostatních jedinců svého druhu si udržuje odstup 1,5 m. Pokud skupinu napadne nějaký nepřítel mary vyskakují do výšky až 2 m a běží rychlostí až 80 km/h. Někteří jedinci se snaží zastavit nepřítele tím, že mu vystřikují do obličeje moč. Mara si hrabe vlastní nory, nebo se zabydluje v cizích opuštěných norách. Živí se travinami, listím a různými plody. Dorůstá délky 45 - 75 cm a kohoutkové výšky 50 cm. Ocas je dlouhý asi 4,5 cm. Dosahuje hmotnosti 9 - 16 kg. Mara stepní je zabarvena šedohnědě a má nápadný bílý pruh na zadku. Její srst je velmi hladká a jemná. Pro své chutné maso a poměrně velkou hmotnost se loví a je někdy označována jako patagonský zajíc. Umí velmi dobře hospodařit s vodou, takže bez této tekutiny vydrží poměrně dlouhou dobu. Z její kůže i srsti si Indiáni vyrábějí přikrývky.Samice rodí po 58 - 77 denní březosti 1 - 3 plně vyvinutá mláďata. Pečuje o ně výhradně matka. Mláďata přijímají rostlinou potravu od 1 měsíce, ale zůstávají u matky po dobu 9 měsíců. Samice má mláďata většinou dvakrát do roka. Mara se dožívá vysokého věku, až 15 let. V normální situaci se mara pohybuje mimochodem (jde současně oběma levýma nohama a oběma pravýma nohama). Je také otužilá a velmi ráda se sluní.

MARA SLANIŠTNÍ (ZAKRSLÁ) Dolichotis salinicola
Obývá odlehlé suché planiny s křovinami, případně solné stepi a pouště na území od jižní Bolivie až po severní Argentinu. Od mary stepní se liší především svou velikostí, kresbou a velikostí boltců. Ty má tato mara větší a širší. Má nápadné bílé skvrny před a za očima a chybí jí kresba na lýtkách. Délka těla je 36 - 49 cm přičemž ocas je asi 1 - 4 cm dlouhý. Dosahuje hmotnosti jen 1 - 3 kg. Vyhrabává si nory, které poznáme podle nahromaděné zeminy u jejího ústí. Mary slaništní po 77 denní březosti rodí 1 - 3 mláďata.

Morčátko na zahradě

Určitě je vám už známo, že morčátka rádi pobývají na čerstvém vzduchu na trávníku. Pokud máte zahradu nebo chatu můžete morčeti postavit malý výběh na stinném místě pod stromem.
výbeh by mněl být dostatečně veliký a hlavně ZABEZPEČENÝ aby se morčátko nemohlo dostat ven., morče by mnělo mít ve venkovním výběhu také domeček který může vypadt nějak takhle:

morče můsí mít ve výběhu také pitnou vodu, tu můžeme dát do výběhu v mističce, nebo pokud je plůtek výběhu šikovně vyroben, můžeme pak dát normální napáječku. Výběh také musí být notně zabezpečen, aby se do výběhu k morčeti nedostalo žádné jiné zvíře.

ve výběhu také nesmí růst jedovaté rostliny, kterými by se morčátko mohlo otrávit.

A když už to všehno víte tak se zvedněte ze židle a vyběhněte dát své morčátko taky ven!!!

(Když je zima můžete morčátku nějak zajímavě vymyslet výběh vevnitř)

Pár krásných fotek

Morčecí život v číslech

porodní hmotnost	50 - 110g
tělesná hmotnost dospělých	700 - 1800g
pohlavní dospělost u samic	30 dní
pohlavní dospělost u samců	60 - 80 dní
interval mezi jednotlivými říjemi	13 - 20 dní
interval mezi ovulacemi	14 - 16 dní
délka gravidity	60 - 70 dní
věk při odstavu	14 - 21 dní
tělesná teplota	37 - 39°C
dech	100 - 150/min.
tep	300/min.
objem krve	5 - 7ml/100g ž. hm.
erytrocyty (červené krvinky)	4,5 - 7o106/mm3
leukocyty (bílé krvinky)	5 - 12o103/mm3
hemoglobin (červené krevní barvivo)	11 - 15g/100ml
bilirubin (žluté žlučové barvivo)	0,24 - 0,3mg/100ml
glukosa	50 - 120mg/100ml

Morčata a děti

Lidé si často pořizují morčata jako domácí mazlíčky pro své děti.Pokud vaše školou povinné dítě

dostane morče,pamatuj,že jste to byli vy a nikoli vaše ratolest,kdo morče zakoupitl.Možná bude vaše dítě tou hlavní osoubou,která se bude o morče starat,ale bříbě konečné odpovědnosti bude ležet na vás.Proto také budete muset dítěti jeho pečovatelskou úlohu pravidelně připomínat.Nebuďte zklamáni,jestliže na své zvířátko opakovaně,,zapomene".Většinou mu na zvířecím kamarádovi opravdu záleží,ale má přílišjiných starostí.Pokud dítě po vašem připomenutí bez odmlouvání morče nakrmí nebo mu vyčistí klec,není se proč zlobit.Pokud vám však dítě dává jasně najevo,že ho zvíře nezajímá a svoje povinosti vůči němu odbývá s nechutí,bude pro zvíře lepší nový,,páníček".Možná se o morče bude rád starat některý ze starších sourozencůnebo vy sami.Při koupi v každém případě mějte na paměti,že takové situaci může bastat,a vy sami byste měli mít z nového domácího mazlíčka potěšení.V opačném případě s jeho chovem raději nezačínejte!

Morčata jsou velmi oblíbená zvířátka pro děti,nejenže jsou roztomilá a nenáročná,ale mají mírnou povahu a nikdy nereagují agresivně.

Soužití s jinými zvířaty

	morče	pes	kočka	krysa	králík	andulka	papoušek
morče
pes
kočka
krysa
králík
andulka
papoušek

snesou se skvěle

smrtící vztah

jsou si lhostejní

navyknou si na sebe