Koupání

Morčátka se obvykle koupat nemusí, ale jestliže jsou špinavá, či zapáchají, vůbec jim to neuškodí.

---

1. Napusťte do lavoru vodu tělově teplou vodu, v žádném případě by neměla být horká a morčátku by měla sahat jen tak po kotníky. Ujistěte se že máte vše připravené- ručník, hřebínek, případně šampón.
2. Jestli na koupel není morčátko ještě zvyklé, měli bychom ho i když bude na všech čtyřech přidržovat pod bříškem. Do vody morčátko stavíme zásadně na zadní nožičky.
3. Partie od uší k čumáčku by se vůbec neměly namočit. Proč? Aby se to morčátku nedostalo do očíček a oušek!
4. Když morčátko pořádně opláchneme( rukama, ne sprchou) hlavně na zadečku a tělíčku, můžeme nanést šampón. Nejvhodnější je ten pro hlodavce. Morčátku při nanášení šampónu zároveň lehce masírujeme tělíčko.
5. Pak pořádně smyjeme, aby srst byla 100% bez zbytků šampónu.
6. Morčátko vyndáme a zabalíme do ručníku. Pěkně ho vydrbeme, můžeme jemně pročesat. Někteří chovatelé používají i fén. A když už, tak na nejmenší proud a když bude zabalená v ručníku- tudíž přes ručník.
7. A teď se podívejte na jednu fotku( nejsem autor) taková roztomilá fotečka z koupání...

Jak uspořádat výstavu

Jistě nejednoho chovatele morčat napadne, že by ve svém bydlišti zorganizoval vlastní výstavu. I my mezi takové patříme. V následujících řádcích se pokusím napsat "jak na to". Předem chci upozornit, že se nejedná o přesný návod, jak taková akce musí probíhat, je to jen s jakými možnostmi jsme se setkaly a vlastní zkušenosti..

Ještě před tím než se do něčeho takového pustíte, je nutné si uvědomit, že to není žádná sranda :). Bere to s sebou spoustu zodpovědnosti, práce a občas i komplikací, které chtě nechtě musíte vyřešit. Ale na druhou stranu to určitě stojí za to a úspěšná výstava udělá radost jako jen máloco :).

Prostory
Jako první nás asi napadnou prostory. Často nejshůdnější jsou prostory nějaké klubu, většinou klubu králikářů. Takové organizace mají už většinou k dispozici i klece a to moc usnadní práci. Bohužel nevýhodou je zpravidla umístění a stav takového prostoru. Proto se nabízejí i jiné varianty, například sokolovny, domovy dětí a mládeže a neposledně (jako i v našem případě) kulturní domy. Kulturáky jsou pro takové akce výhodné hlavně svým umístěním a také pěknými prostorami. Pokud ale vybereme takové místo, musíme počítat s náročnějším úklidem a komplikovanější dopravou všech potřebných věcí, např. klecí, podlážek, noh, stolů, apod.

Klece
Nejproblematičtější je asi shánění klecí. My využili pomoci nedalekého klubu králíků, dovoz jsme si zajistili samy. Letos jsme klece dokonce i natírali, aby vypadali hezky. Dále se musí zaopatřit také podlážky a pokud nemáme k dispozici stoly na místě (pokud dáváme klece na stoly, musíme počítat s igelitem pod klece), tak také nohy, na které se dají postavit, apod.

Ceny pro vítěze
Pokud jste členi klubu, ohlásíte výstavu klubu morčat předsedkyni. Klub zasponzoruje výstavu několika cenami, na jejich výběru se dá dohodnout. Ostatní ceny už musí zajistit pořadatel sám. Pokud máme to štěstí a seženeme nějakého sponzora, dávají se i ceny užitkové, např. podestýlka, šampony, krmení apod. Kategorie vítězů si organizátor zvolí sám. Nejčastěji se volí nejlepší morče výstavy, nejlepší morčata v plemeni (podle počtu vystavených morčat lze i na rozdělení mladý a dospělý) a pak tři místa v kategorii nejlepších krátkosrstých a dlouhosrstých, opět může být rozděleno na mladé a dospělé. To je ale jen hrubý náznak, na každé výstavě to chodí jinak, může se dávat také cena sympaťáka, čestné ceny, nejlepší kolekce a celkem nově také nejlepší páru apod.

Přihlášky
Další věcí je vymyslet způsob přijímání přihlášek. Lze provádět klasicky po e-mailu a poštou, kdy se účast potvrdí odpovědí a zaplacením výstavních poplatků (klecné, na některých výstavách také zápisné za chovatele). Nám se osvědčilo zadávání všech údajů do počítačového programu MS Acces. Na výstavě už se zadávají výsledky do notebooku a výsledky jsou cubydup :).Nabízí se však také systém přihlašování na výstavu pomocí klubového systému. Více o něm na stránkách klubu.

Veterinární dozor
Na každé výstavě musí být veterinární dozor, hlavně v době přejímky. Jméno veterináře se také často hlásí na místní veterinární správě. Veterinář dohlíží, aby se na výstavu nedostala morčata nemocná, která by mohla ostatní nakazit.

Posuzování
Na výstavu dále musíme pozvat adekvátní počet posuzovatelů. Jeden posuzovatel je schopen posoudit 80-100 morčat. Pokud plánujeme i výstavu mazlíků (morčat neuznaných standardem), je vhodné pro ně pozvat speciálního posuzovatele. Umístění je věcí pořadatele, nám se osvědčilo posuzování na samotném jevišti.

Program
Oficiální začátek bývá například kolem deváté hodiny (udá sám pořadatel). Před samým začátkem však probíhá ještě přejímka morčat (ta trvá běžně kolem 1 - 2 hodiny). U přejímky musí být přítomen některý z pořadatelů a samozřejmě veterinář. Osvědčil se systém připravených lístků pro každého vystavovatele, kde má napsáno která morčata má přihlášená a do kterých klecí je má umístit (značně to přejímku zrychlí). Po té se podle příjezdu posuzovatele začne posuzovat. Na to je dobré mít několik dobrých duší, které se postarají o nošení zvířat na stůl. Po posuzování nebo už při něm, zkrátka co nejdřív, se začínají vyhodnovat výsledky, případně konat rozstřely u nerozhodných výsledků. Před samotným ukončením výstavy proběhne vyhlášení vítězů, kdy pořadatelé vyhlásí nejlépe ohodnococená morčata, předají ceny a pogratulují. Po té už výstava pomale končí. My měli oficiální konec kolem páté hodiny, nakonec se končilo i dříve. Ale běžně je to kolem té páté max. šesté hodiny večerní.

Příprava prostoru
Fyzicky nejnáročnější je samotná příprava a následný úklid výstaviště :-). Důležité je zajistit stoly pro prodej lístků a posuzování. Nesmí se zapomenout také na židle. Posezení uvítají i samotní vystavovatelé. Prostory by měli být dostatečně velké, aby se návštěvníci nemuseli v uličkách mezi řadami klecí zbytečně tlačit. Jinak je dobré přehledně oddělit a označit klece s prodejními morčaty a klece mazlíků.

Prodej
V minulosti se stávalo, že u prodeje nebyl nikdo, koho by se mohli případní zájemci na morčátko zeptat a bez problémů ho zakoupit. To už je však minulost, a tak je důležité mít dalšího člověka přímo u prodeje, který zodpoví i možné dotazy návštěvníků. Takový prodej bývá hned úspěšnější :-)
.

Úřady
Nesmí se samozřejmě zapomenout na neoblíbené "papírové záležitosti". Všechny doklady si uschovejte a vemte na výstavu s sebou, kdyby náhodou. Tady je k tomu stručná nápověda:

1. Prvně je nutné odevzdat na krajskou veterinární správu žádost o stanovení výstavních podmínek pro danou akci. Tuto žádost naleznete přímo na webu státní veterinární správy ( www.svscr.cz ) , konkrétně si ji můžete stáhnout a vytisknout na tomto odkazu: http://www.svscr.cz/index.php?art=1900 . Tato žádost se předá krajské správě spolu s výstavním řádem ČSCH pro svody (výstavy) zvířat, který naleznete zde: http://cschdz.cz/vystavrad.html . Doporučuju přečíst a vytisknout i s přílohama. Nelekejte se, že se zde nezmiňují o morčatech :).

2. Do 30 pracovních dnů by Vám měl přijít domů papír s výstavními podmínkami pro Vaši konkrétní akci. Tento papír řádně uschovejte a na výstavu vemte s sebou.

3. Další krok je vyhledat městský úřad pro obvod, ve kterém se výstava bude konat. Zde vyplnit a podat Oznámení o pořádání veřejné akce. Tento formulář bývá opět ke stažení na internetu, každé město má však formulář trošku jiný. Tento papír Vám buď hned potvrdí a zaznamenají si akci do systému, nebo dají nějakou čekací lhůtu, např. týden. Je tedy potřeba ho na úřad podat dostatečně včas a vyzvednout si potvrzenou kopii.

4. Posledním krokem je po konání výstavy vyplnit přiznání poplatku ze vstupného, které činí 10%, a odevzdat na pokladně.

Reklama
Výstavy je dobré pořádat nejen pro posouzení a ocenění morčat, ale samozřejmě hlavně pro rozšíření chovu a pro obeznámení chovu veřejnosti. Proto je dobré se co nejvíce snažit dát o výstavě vědět. Minulý rok jsme dělali výstavu poprvé, a tak na reklamu nezbylo moc času, přeci jen zjišťování a zařizování dalo zabrat :). Letos jsme se jí však mohli věnovat už více. Propagační akce dožínky také hodně pomohla, stejně tak rozdávání plakátů do škol a školek, do zverimexů, trafik, do schránek, zkrátka kam se jen dá a smí:-). Jak na svou výstavu dále upozorníte už zůstávána na Vaší fantazii.

Ostatní
Další je zabezpečení posuzovacích lístků (to je také na pořadateli) - pozor na jiný posuzovací lístek pro skupina A a C. Dalšími drobnosti mohou být krabice pro prodej, karton do klecí pro morčata, která jsou nervózní ze sousedů, háčky na posuzovací lístky, igelit, hobliny, seno, misky a napáječky (lze napsat aby si každý vystavovatel vzal vlastní), auto na odvoz věcí, focení vítězů, a určitě by se dalo přijít i na další.

Na závěr
Určitě každý má nějaký nápad jak svou výstavu zpestřit. Tohle je jen výčet toho nejnutnějšího. A abych nezapomněla, vždycky je potřeba mít kolem sebe hodně dobrých a ochotných lidí, kteří s výstavou pomůžou. Bez nich by to každopádně nešlo :-).

Stáří

Čas uteče jako voda a z malého roztomilého miminka nám vyroste dospělé morče. Jedním z nejčastějších dotazů je, kolika let se dožívá. Přibližně je to tak kolem pěti let. Samozřejmě jako u lidí je to dost individuální, proto se v různých zdrojích udává různý věk, mezi 2 - 8 lety. Můj názor je takový, že morčátka šlechtěná se zpravidla dožívají méně. Ale důležité je slovo zpravidla, samozřejmě výjimky jsou. Vše hodně ovlivňuje strava, péče a také samozřejmě dědičné dispozice.
Naším kdy nejstarším členem byla Bubuška, která se dožila necelých devíti let. Ale to už byla opravdu rekordmanka. Když už byla starší, bylo to na ní dosti znát, hlavně ve srovnání s jejími mladými spolubydlícími.
Ve vyšším věku, jak to tak bývá, ubývá energie a hlavně přichází rychlejší únava. Morčátka bývají klidnější: vyžadují více klidu i spánku. Bubuš už poslední rok spávala tak tvrdě, že jsme se občas báli, jestli jí něco není, a museli jsme jí vzbudit, jestli je v pořádku :-). Ale nic z toho jí neubíralo na její povaze.
Z chovatelského pohledu je takový jedinec už "nepotřebný". Po třetím roku věku už samice hůře zabřezává, nebo dokonce vůbec a samci se mohou stát neplodnými. Často pak taková morčátka končí v prodeji a čekají, až se jich ujmou nějaké dobré duše. Pro samotný chov je to určitě dobré, chovatel se dokáže lépe zaměřit na svůj cíl a netrápí se s místem, které zabírají starší nájemníci. Tuto metodu však zásadně neuznávám. Je na každém, pro jaký styl chovu se rozhodne.
Něco málo k péči . Určitě neuškodí dopřát morčeti více vitaminů. V obchodech už lze také koupit speciální krmivo pro starší hlodavce, bohužel však celkem drahé. Nemám odzkoušeno. Ovšem myslím si, že pokud má každodenní přísun nějaké té zeleniny nebo ovoce, potřebné vitaminy získá z nich. Celkově může být morčátko i více náchylné k nemocím.
Věk se může podepsat také na vzhledu. Stavba těla už není tak kompaktní a pevná. Stejně tak postoj. Proto se morčátko nad tři roky považuje už za morčátko po výstavní kariéře. Se staršími se na výstavách setkáme jen velni málo. Tmavá srst značně zesvětlá. U světlých morčat to není tak znát :-). Často se také můžou ztáčet drápky. To morčeti nijak nevadí, je to spíš kosmetická vada.
Ať už bude mít naše morčátko jakékoli známky stárnutí, nesmíme zapomínat, že je to stále ten náš milý společník jako dřív a že si i nadále zaslouží naší pozornost

Soužití dvou a více morčat

Občas se stává, že se dvě nebo více morčat nesnes e pohromadě. To pak bývá zásadní problém v jejich bydlení. Samozřejmě, pokud máme samce a samici, mohou spolu bydlet jen po určitou dobu (v době nakrytí/připuštění), jinak musí být odděleně - samičce musíme dopřát "pauzu" mezi porodem a další březostí, okolo dvou měsíců. V případě dvou samců bývá tento problém ještě větší. Existují ale i jedinci, kteří se bez problémů snesou. A to obvykle v případě, kdy nikde v okolí necítí samičku. Naopak samičky, pokud mají dostatečně prostoru, se snáší zpravidla bez problémů, i když existují i výjimky.
Dva a více samců Je naprosto přirozené, že se samci na stejném prostoru nesnesou. V přírodě mají svá teritoria a stáda - někteří jedinci však mohou být společně v jednom stádu. Co z toho vyplývá. Někteří samci se snesou, někteří nikoli. Pokusy o spřátelení prudších jedinců bývají většinou marné.
Dvě a více samic V přírodě bývá mnoho samic v jednom stádu, tudíž i při domácím chovu s nimi nebývá takový problém. Nejlepší je ubytovat spolu mladší samičku spolu se starší. Starší bude logicky chtít dominantní postavení a tak se mladší bude muset podřídit - ale jelikož je to pro ni zcela přirozené, probíhá to nekonfliktně (maximálně se mohou projevit mírné projevy odporu, jako je vyjíždění většinou ze strany starší/ho - ale ne kousání!). Spřátelovat dospělé samičky je komplikovanější, jelikož obě bojují za dominantní postavení. Chvíli trvá, než si "domluví" svoji hierarchii. V případě kousání a agresivního chování se můžeme pokusit o pomalé seznamování, což vyžaduje vysokou trpělivost a úspěch není nikdy zaručen:

SEZNAMOVÁNÍ

• morčata pustíme na dostatečně velké neutrální území (obě naráz) , tak aby se obě mohly procházet - v případě vysoké agresivity (vyskakování, kousání, klepání zuby) morčata raději oddělíme a opakujeme za nějaký čas znovu
• u druhého kroku, kdy se samičky navzájem tolerují na neutrálním území, nachystáme dostatečně velké ubytování, které nemá "označené" ani jedna ze samic (stačí pořádně vyčistit jedno bydlení, aby nebyli cítit pachy), umístíme sem samičky a pozorně sledujeme jak se chovají - nesmíme je nechat bez dozoru!, pokud se samičky začnou prát, vyndáme je a druhý den zkoušíme znovu (spolu s pouštěním na neutrálním území) - opakujeme do té doby, než se vzájemně tolerují
• krok třetí, samičky se snášejí v uzavřeném prostoru, můžeme je tam tedy ponechat delší dobu, třeba i přes noc - pokud vše probíhá v pořádku je vyhráno, pokud ne, opakujeme vše od začátku

Básničky o morčatech

Jednou takhle časně zrána,
probudí mě velká rána.
To jen mořské prasátko,
hledalo své trsátko.


Bydlí s námi morče,
trávu pěkně kouše,
chleba si hlodá,
kamaráda hledá.
Seno či trávu,
to morče rádo.
Třeba i petržel,
aby s námi vydržel.
Aby nám neutek´,
dáme mu obojek.


Sedmset až tisícdvěstě gramů
nemá nikdo jiný než morče v akváriu.
V akváriu nebo v kleci
buduje si hnízda přeci.
Dlouhosrstý nebo krátkosrstý
leží vzadu v kleci
chroupe větve v kotci
ve dne snad i v noci.


Bydlí s námi morče, říkáme mu
„Borče”.
Vymyslel to tatínek,
když uviděl kelímek
a v něm naše morčátko,
jak okusuje párátko.
Nikdo nepochopil zatím,
( a každý přemýšlel nad tím )
jak naše morčátko
zdolalo akvárko.
Vylezlo na skřínku,
přeskočilo čínku,
seběhlo na stolek,
kde našlo kelímek.
Vlezlo si do něj
a číhalo jak zloděj.
Nakonec bylo odhaleno
a jeho jméno vymyšleno.
Borce mám moc ráda,
stejně jako kamaráda.   


Bylo jedno morče,
jednou snědlo rajče.
Jednou však
přejel ho vlak.
Tak skončilo dobré morče,
které mělo rádo rajče.


Malá koule chlupů,
uši nastražené,
je to mazlík z INu,
morče naše drahé.


Známe jedno zvířátko,
které bylo morčátko.
Jmenuje se Robinsonka,
protože to byla holka.


Nešťastná sobota to je ten den,
Kdy pohladit naposled mohla jsem tě jen.
Lilinko, byla jsi to nejlepší morčátko,
Teď rozloučit se musíme, ty moje poupátko…


Naše malá Anče,
koupila si morče.
Morče se nám líbilo,
jenom trochu zlobilo.
Rozkousalo dráty,
boty i kabáty.
A tak naše Anče
svoje malé morče
musela dáti
svojí milé máti.


Moje milé morčátko
jsi krasné jako kuřátko
Jsi veliké a mohutné
srsti malo nebo ne?
Jsi taková velká myš
ale s Peru to si piš.
Prasátko nebo morčátko
podobné to je drobátko.


Máme doma morčátko,
veliké jak prasátko.
Rádo papá zrníčka,
proto je jak dyněčka.
Je moc hezké,
milé taky,
odpovídá bez kritiky.
Vždycky se mu s něčím svěřím
a on jenom kvíkne,stěží
Je to velký lenoch
a bílý jak běloh!
Brzičko už půjde spát,
a já budu jenom rád.
Je 10 hodin, morče spí
a já stále nic nevím,
protože to morčátko
je hloupé jak prasátko.

Téma měsíce-domeček

,,Domeček je skvělá skrýš pro morče. Má zde místo klidu i pohodu. Domeček tedy alspoň někdy u mě slouží jako hryzátko. Domeček je super!!! Můžete si ho i vyrobit i koupit je už na vás jak velký nebo z z jakého materiálu. Přeji pěkné chvíle při vyrábění či kupování!"

Domeček - sice není nezbytný, ale rozhodně je více než nutný, jelikož morčátko je z volné přírody zvyklé neustále se ukrývat. Někteří zlý jazykové sice tvrdí, že s domečkem se morčátko neochočí, ale to samozřejmě není pravda. Možná to sice bude trvat déle, ale morčátko se vám pak láskou odvděčí za to že jste ho nechaly přirozeně žít. Na trhu existuje několik druhů domečků pro morčátka a jiné drobné hlodavce. Zásadní rozdíl mezi nimi je asi v materiálu (dřevo, plast, lepenka) a ve tvaru střechy (plochá, kopulovitá, špičatá). Vše má samozřejmě své výhody, ale plastový domeček nedoporučuju, protože by ho mohloo morčátko ohlodávat. O hodně lepší je domeček dřevěný. domeček lepenkový je také docela vhodný, ale musí být pevný a musí se často vyměňovat, protože ho morčátka mohou polít a pročůrat. Co se týče tvaru střech, je to jedno, ale jestli nemáte patro či poličku je plochá střecha velmi vhodná, jelikož na ni morčátko může skákat a dají se tam položit mističky. Rozhodně kvuli hygieně nedoporučuji domeček se dnem

Správné zacházení

Když u Vás budou morčata den nebo dva, bude se už cítit víc doma a můžete je začít brát do ruky. Musíte však dbát na správné zacházení, aby ho to nebolelo. Tady jsou čtyři pokyny, jež Vám mohou pomoci:

1. Položte mu nejdřív jednu ruku na záda, aby neuteklo, pak druhou rukou zajeďte ze strany pod něj, těsně za předníma nohama, aby Vám spočívalo v dlani.
2. Když ho zvedáte, přidržte ho pod zadečkem rukou, kterou jste měli položenou na jeho zádech. Podepřít morčeti při zvedání zadeček je velmi důležité, protože na svou velikost jsou to dost těžká zvířátka.
3. Pak morče obraťte tak, aby Vám sedělo v dlani a tělem spočívalo na předloktí. Paži držte blízko u těla, aby se o Vás morče opíralo. Druhou rukou ho můžete podepřít nebo utišit, když začne být neklidné.
4. Některá morčata se cítí bezpečnější a spokojenější, když sedí vzpřímeně a opírají se o Vás. Můžete je tak držet docela bezpečně, pokud je vždycky podepřete druhou rukou, aby nespadla.

 
Často na morčata mluvte i když třeba jenom okolo kotce jdete, naučí se Váš hlas rozpoznávat a začnou Vám víc důvěřovat. Když navíc budete první dny morčeti dávat potravu tak, že si ji dáte na ruku a pomalu ji vložíte do klece, zvykne si na ni, a až ho budete brát z klece, nebude se tolik bát.

Cena morčete

Ceny jsou všude jiné, ale většinou to jsou  ceny které jsou níže uvedené:

krátkosrsté 45-200 Kč

dlouhosrsté 150-450 Kč

bezsrsté 1500 Kč

Ale když si je koupíte od chovatelů ceny mohou být nižší i vyšší a když budete mít štěstí můžete ho dostat úplně zadarmo. Moje morče (anglický rex, třeba stálo okolo 200,-Kč.). Ve zverimexu je můžete dostat ůplně zadarmo nebo jsou ceny tak do 100,-Kč.-(z mých zkušeností)

Videa s morčátky