Fotka měsíce

Naše malé kamarádky

Recept měsíce pro morčátka

Vitamínové špízy

Potřebujeme:
• co nejvíce druhů ovoce a zeleniny

Postup:
Postup je zcela jednoduchý a tento recept můžete využít
když nemáte na svá morčátka tolik času.
Na půlku špejle navlečeme přibližně stejně
velké kousky ovoce a zeleniny v různém pořadí,
zavěsíme do klece či příbytku a
podáváme.

Víte že...

Jmenuje se podle prasete...

Název morče znamená mořské prasátko, dnes už je těžké posoudit proč se tak jmenuje nejoblíbenějším vysvětlením je: „Praseti podobné zvíře, které k nám přišlo přes moře". Ale zdá se spíše, že jde o skreslení slova Mohrenschweinchen (mouřenínské prasátko). Toto zvíře se pravděpodobně přirovnává k praseti, protože vydává podobný kvičivý zvuk.

Téma měsíce-Rozeta

Rozeta

Na tomto plemeni jsou charakteristickým znakem rozety (víry), které jsou pravidelně rozloženy po celém těle. Každý vírek musí být kruhový, dostatečně velký a otevřený, vychází z jednoho bodu, který není větší než špendlíková hlavička. Nesmí být zdvojený, či ubíhat do pěšinky. Morče má mít minimálně 8 rozet a to v následujícím rozložení: 4 rozety tvoří pás kolem těla (2 jsou na hřbetě z obou stran páteře a 2 jsou na bocích). Další 4 rozety jsou na zadní části těla (2 na kyčlích a 2 na zadečku zvířete). Na čele mají rozetová morčata nepravý vírek, který zarůstá a chloupky rostlé dopředu tvoří ofinku. Ramenní rozety jsou žádoucí, ale vyskytují se jen u některých zvířat, nejsou nutné. Žádoucím nadstandardem jsou rozetky nad nosem, nebývají však pravidlem. Na tvářích roste srst směrem dopředu. Mezi jednotlivými rozetami se tvoří hřebeny. Hřebeny mají být rovné, vzpřímené a pevné a jsou umístěny takto: centrální hřeben podél páteře od límce na zadek, dva postranní hřebeny rovnoběžně s centrálním po každé straně, límcový hřeben přes ramena kolmo na centrální a zadní hřeben nad boky a zády, rovnoběžný s límcovým. Mezi hřebeny nemají vznikat žádné meziprostory. Srst tohoto plemene je hrubší a není delší než 3,5 cm.

Diplom

Diplom pro Kačíka..
výherkyni soutěže o nejkrásnější fotku
morčete a majitelka Prince.

Soutěž

Ahoj Všem,
Soutěž vyhrává morče Princ.
Je opravdu krásný!
Děkujeme všem za fotky které nám poslaly.

Princ

Kontrola kůže

^{Pravidelná kontrola kůže je naprosto nutná. U morčat se poměrně často vyskytují kožní onemocnění. Neustálé drbání na stejných místech je příznakem že něco není v pořádku. Zánícená místa nebo vypadávaní chlupů je jasné že je morčátko napadené cizopasníky. Ihned běžte k veterináři!}

xxx

Zdravé morče

Nemocné morče

tělo

zakulacené

propadlé boky

srst

lesklá a hustá

matná a bez lesku

oči

lesklé, trochu navlhčené

suché, zalepené či zanícené

uši

čisté

časté drbání, strupy

nos

teplý a suchý

zanesený s výtokem

řitní oblast

čistá

od výkalů

nohy

na spodní straně holé a hladké

zanícené ,drápy rostou různými směry

Kontrola uší

Uši bychom měli také kontrolovat. Nečistot ho můžeme zbavit tak že si vezmeme papírový kapesník či kosmetický tampon. Můžeme také použít vatovou tyčinku ale v žádném případě nezasahujte hlouběji do ucha!!! Uši napadenými roztoči poznáme tak že morčátko se naklání směrem k napadenému uchu. S tímto příznakem ihned běžte k veterináři!

 

Kontrola očí

Nečistoty z očí můžeme očistit vlhkým hadříkem či papírovým kapesníčkem. Postupujeme z vnějšku dovnitř. Slzení z očí může být příznakem zánětu z očí (či jiného zranění). S jakýmkoliv zranění musíme jít ke zvěrolékaři!

Kontrola zubů

Zuby morčeti stále dorůstají.Proto je nejlepší dát mu do klece (či něčeho jiného)tvrdý chleba (ne plesnivý či solený).jestliže morčátko nebude mít co okusovat může se stát že mu zuby porostou do takové délky že nebude moct jíst.V tomto případě jděte ihned k veterináři který mu zuby odštípne.Stoličky také dorůstají nejlepší je dát jim seno které je tvrdé a pevné.

Kontrola řitního otvoru

Řitní otvor ulepený od trusu svědčí o průjmu, jehož příčiny mohou být různé např. může zapříčinit dietní chyba, viry, bakterie, parazité, případně i průjem může nastat po léčbě antibiotiky.Průjem, zvláště dlouhodobý, je výstražným znamením těla a musí se mu věnovat patřičná pozornost. Nejlépe je vyhledat lékaře. Znečištěnou řitní oblast očistěte vlhkým hadříkem.

Srst

Péče o srst

Zdravé morče se čistí pravidelně a důkladně samo.Ovšem když je budete s láskou kartáčovat a česat, nechá si to rádo líbit.Nehledně na to, že to slouží k čistotě a poskytuje dobrou masáž kůže, je kartáčování i vyjádřením náklonnosti.Navíc máme při kartáčování možnost rozeznat včas nemoci a parazity.péče o srst se liší podle plemene morčete:

Krátkosrstá a rosetová morčata: Denní péče o srstje nutná jen v době línání,tedy začátkem jara a na podzim, protože je potřeba odstranit odumřelé chlupy.

Angorská morčata: U nich je denní péče o srst nutností, protože jejich srst může dorůstat délky až 20cm. Srst by jinak zplstnatěla a slepila by se výkali a močí.

Takhle se postupuje:Zvíře nepokládejte na studenou desku stolu.Dejte mu za to pamlsek a pohlaďte ho.Na rozčesání zacuchané srsti použijte hřeben s dlouhými hroty, pomocí kartáče dosáhnete lesku.Slepenou srst, hlavně v zadní části těla vymyjte nebo rozčešte, případně odstřihněte.Morčata koupejte jen v případě nutnosti.Použijte vlažnou vodua jemný šampon pro miminka.poté morče pečlivě usuště a dejte ho do místnosti kde není průvan.

Všechna zbarvení

Černá: U této barvy se nesmí vyskytovat jiná než černá. Barva očí je hnědá a drápky černě pigmentované.

Čokoládová: Tyto morčata by měli mít hnědou a lesklou barvu s nejtmavším odstínem.Oči, uši a drápky jsou hnědé.

Lila: Zbarvení má šedivý až namodralý odstín s jemným narůžovělým lesklem. Kůže morčátka by správně měla být růžová bez pigmentu. Oči jsou červené či rubínové.

Béžové: Béžový odstín u morčat je velice moc sytý. Oči jsou červené a kůže by měla být zcela bez pigmentu. Na bríšku je barva o něco matnější.

Červená: U červeného zbarvení, mají morčata uši a tlapky tmavý až černý pigment, a oči jsou tmavě hnědé.

Oranžová: Toto zbarvení je světlejší než u barvy červené. Uši a tlapky musí být bez pigmentu. U mláďat se barva v dospělosti mění.

Zlatá: Toto zbarvení je světlejší než u barvy oranžové. Uši a tlapky musí být bez pigmentu. U tohoto zbarvení, se barva mláďat v dospělosti mění.

Buff: Zbarvení má žlutohnědý odstín barvy. Kůže by měla být bez pigmentu. Oči mají tmavě hnědou barvu.

Krémová: Toto zbarvení, by měl mít co nejsvětlejší odstín. Kůže by měla být zcela bez pigmentu.

Ice-Cream: toto zbarvení má žlutý odstín barvy. Oči jsou červené a kůže by měla být bez pigmentu.

Bílá: Zbarvení je zcela bez pigmentu, a nesmí se vyskytovat jiná příměs barvy než bílá. U morčat bílého zbarvení, mohou být oči modré, rubínové, nebo červené.

Brindl: Toto zbarvení má černé a červené odstíny barvy. Oči jsou tmavě hnědé a pigment je černý.

Bicolor (dvoubarevné): Barvy u tohoto zbarvení by měli být pravidelně rozložené po celém těle a ostře ohraničené.

Tricolor (tříbarevné): Barvy u tohoto zbarvení by měli být pravidelně rozložené a ostře ohraničené.

Želvovinová: U tohoto zbarvení se vyskytují černo-červené odstíny. Oči jsou tmavě hnědé a pigment je černý.

Želvovinová s bílou: U tohoto zbarvení se vyskytují černo-červeno-bílé odstíny. Oči a pigment závisí na barevné ploše.

Dalmatinec:Toto zbarvení se nejčastěji vyskytuje v černém odstínu, a má barevnou hlavičku s bílou lysinkou.Má i barevné nožičky. Po celém těle jsou rozprostřeny barevné skvrny.Toto zbarvení je těžké vyšlechtit a je u nás neustále vzácné...

Šiml: Toto zbarvení má barevnou hlavičku a tak i nožičky - ponožky, a zbytek těla má odstín promíchanou s bílou.  U nás jsou již známy šiml černý, šiml červený, ale také i červený.

Zlatá aguti: u zbarvení zlatá aguti je tzv. krycí barva kaštanovo-červená s černým základem. Barva na břiše je o něco světlejší a to bez tickingu.Oči jsou hnědé, uši a drápky černé.

Solid aguti: zbarvení solid aguti se neliší od ostatních aguti a argente, je jen rozdíl, že se u nich vyskytuje ticking na břišním pruhu.

Šedá aguti: toto zbarvení má žlutohnědou krycí barvu, a spodní černou. Na břichu se nevyskytuje černá spodní barva - ticking. Oči jsou tmavě hnědé, uši a drápky jsou černé. 

Stříbrná aguti: stříbrná aguti má stříbrno-šedý odstín s černou (černo-modrou) spodní barvou. Uši, tlapky a drápky by měli být černé, a oči tmavě hnědé.

Oranžová aguti: u aguti oranžové je krycí barva červená či zlatá a spodní barva čokoládová. Oči jsou rubínové a uši, tlapky a drápky jsou tmavě hnědé. Na břiše je barva bez tickingu.

Krémová aguti: toto zbarvení má krémovou krycí barvu s čokoládovou spodní barvou. Oči jsou rubínové a uši,tlapky a drápky by měli být tmavě hnědé. Barva na břiše je bez tickingu.

Skořicová aguti: toto zbarvení má stříbrno-bílou barvu s čokoládovou spodní a krycí bílou barvu.Oči jsou tmavě hnědé (v určitém úhlu červené), uši a tlapky jsou světle hnědé.

Lososová aguti: u tohoto zbarvení je srst s nádechem naružovělé barvy. Krycí barva je zlatá či červená a spodní barva lila. Barva srsti na břiše je lososová s nafialovělým nádechem, a kůže by měla být bez pigmentace. Oči mají červený  odstín.

Béžová aguti: toto zbarvení má červenou nebo zlatou krycí barvu se spodní bežovou barvou. Na spodní straně je zlatá srst bez tickingu. Oči jsou červené.

Nové plemeno morčete Lunkarya a Curly

Jedná se o křížence, známého od roku 1996 pravděpodobně původem ze Švédska. Není doposud uznané ve standardech morčat, jeho charakteristika je v dlouhé srsti Lunkarya a v krátké srsti Curly.

Pokud ho lze alespoň několika slovy popsat, tak Lunkarya již znatelné znaky má, jde o vlnitou srst podobnou pudlům, délkou připomínající peruánce, která tvoří nepravidelné víry, se dvěma rozetami na kyčlích. Co se týče krátké varianty, jedná se o pudlovitou srst, kolmo rostoucí k tělu, o délce 1–1,5 cm, bez jakýchkoliv vírů. Curly již mají německé standardy.
Protože se jedná o křížence rex + Am. teddy + CH. teddy, je nutné při chovu tohoto zvířete používat morčata pouze bez texl genu. V praxi to znamená, že samec Lunkarya + samice Peruánec = první generace nositelů genu, a ve druhé generaci je již v 50 % Lunkarya – Peruánec s charakteristickými dvěmi rozetami na kyčlích. Stejně lze použít samec Lunkarya + samice Šeltie = opět generace nositelů, ve druhé generaci Lunkarya – Šeltie. Pokud pro chov použijeme zvíře, které má texl gen, vznikne podle dostupných informací ve druhé generaci angora.

Samozřejmě je jednoduší způsob chovu základní chovný pár, ale ten, vzhledem k tak mladému plemenu morčete, má vyšší pořizovací cenu.
Také co se týče barev, je výběr omezen na barvy zlatá aguti, bílá, kombinace s bílou, černo-červená, převážně světlejší a nově méně známé tříslové zabarvení s červenými znaky tan černý.

Morče Švýcarský teddy

V současné době, kdy neustále přibývá nových forem morčat, kreseb a barev, stojí za povšimnutí nové plemeno krátkosrstého morčete – Švýcarský teddy.
Dá se říci, že chovatele tohoto plemene v České republice spočítáme na jedné ruce a to je veliká škoda.
Jedná se o plemeno s polodlouhou, sedm centimetrů dlouhou srstí, krepovité struktury, která roste kolmo k tělu. Dle standardu pro toto morče nejsou uznané žádné rozety, kromě jedné uprostřed čela, která vzhledem k typu srsti v dospělosti není téměř vidět. Plemeno rychle nabývá na váze a v dospělosti morčata váží asi 1,2 kg. S trochou nadsázky je lze srovnávat s nejmenšími plemeny psů. Výhodu mají velkou, nemusí se venčit, pouze měnit kvalitní podestýlku.

K nám bylo toto plemeno importováno z Německa a Rakouska. Mezi nejrozšířenější barvy patří kombinace zlatá aguti (spodní barva černá s červenou, která vytváří pruhy) s červenou a bílou, želvovinová s bílou, morčata červenooká v barvách lila, šafrán, bílá a kombinace těchto barev. Dále sem patří řada černých morčat, nově rozšířená o tříslová morčata black tan (základní barva černá a břicho, kruhy kolem očí, uší a brada v barvě červené).
Náročnost na chov není rozdílná od ostatních druhů, článků o chovu morčat bylo napsáno mnoho. Začátečníkům bych chtěla připomenout pouze některé základy chovu, které mám ověřené vlastními zkušenostmi. Jako základ dobrého chovu bych jistě doporučila nákup zvířat u chovatelů, kde se nejlépe seznámíte s podmínkami chovu, složením krmné dávky, ale i s léčením případných zdravotních problémů. Morče musí mít dostatek prostoru. Ubikace by měla být dlouhá 80 cm a více, bez průvanu, velkého hluku. Dospělá zvířata zvládají i teploty okolo 10 °C. Podestýlka je nejlepší z dezinfikovaných hoblin nebo stelivo určené pro hlodavce, co nejméně prašné.
Základem krmné dávky je dostatek sena. Podle ročního období postupně přidávám trávu. Nepostradatelné je ovoce a zelenina – papriky, rajčata, ledový salát, čínské zelí, mrkev, melouny, jablka, kiwi, mango. Vše musí být řádně omyté. Dodatkem jsou krmné granule a směsi, asi každých čtrnáct dnů podávám tvrdý chléb nebo větvičky ovocných stromů. Důležitý je dostatek vitamínu C, který morčata získávají z potravy nebo ho můžeme koupit v lékárně a přidávat do vody. Nedostatek tohoto vitamínu může způsobit úhyn mláďat, dospělí jedinci mohou mít potíže s pohybem. Nejčastějším problémem srsti jsou parazité, které lze zvládat dostupnými přípravky nebo očkováním u zvěrolékaře. Na plísně – bíle ohraničená kůže bez srsti, můžeme použít krémy určené pro lidi např. Canesten.
Věřím, že v dnešní uspěchané době si pro svoji nenáročnost najde chov morčat nové příznivce.

Zvedání morčete

Chcete-li morče zvednout, provádějte to velmi klidně. Jednou rukou podeberte morče zezadu a druhou ruku mu přidržte u hlavy, aby neuteklo. Tak vám bude morče sedět v dlani a na zápěstí, zatímco prsty mu budete mezi předními tlapkami podpírat hrudník. Volnou rukou hlaďte morče po zádech a pomalu si je položte na hruď bříškem k sobě. Tímto způsobem můžete morče předávat i druhé osobě.

Pokud bude morče do rukou brát dítě, není dítě dost velké na to, aby mohlo podebrat morče jen jednou rukou. Musí je tedy podebrat jednou rukou zepředu a druhou rukou zezadu, a teprve potom morče zvednout. Protože přitom nemůže zabránit morčeti v útěku, může dítě zvedat jen velmi krotká morčata a zpočátku bývá nutná pomoc dospělého. Morče, které spadne z výšky, si často něco zlomí: naučte proto své děti, aby vždy zvedaly morče vsedě na zemi, pokud se s ním chtějí pomazlit.
POZOR!!! Při zvedání zvířátka nikdy nenechávejte poměrně těžký zadeček morčete viset ve

vzduchu bez opory

Zachraň koně

Šimík a Wanesska

Soutěž

Ahoj vyhlašujeme soutěž o nejkrásnější fotku
Vašeho morčete. Fotky posílejte na
e-mail: kikinkaaa.hamr@gmail.com

 do 1.12. K fotce připište jméno
morčete, Vaše jméno a co chcete na diplom.
Vyhlášení 3.12. Děkujeme za všechny fotky.
Cena mňamky.

Recept měsíce pro morčátka

Mlsný salátek

potřebujeme:

• 3 listy ledového salátu

• 0.5 mrkve

• 2 plátky celeru

• 3 ředkvičky s nať

Postup:

1. listy salátu nakrájíme na širší středně velké nudličky
2. mrkev nakrájíme na kolečka
3. celer nakrájíme na malé a tenčí nudličky
4. ředkvičky nakrájíme na čtvrtky a nať nakrájíme též na nudličky
... poté, když máme vše nakrájeno, vysypeme všechnu zeleninu do misky a zamícháme. Můžete přidat i brokolici či květák či podle toho co morčátku chutná a co si přeje;).

Víte že...

Chovají je i v Andách...

Lidé v Andách chovají morčata často ještě dnes ve
svých chýších jako za dob Inků.
Jejich chýše bývají většinou členěny tak, že
přední část slouží jako kuchyň a obytná prostora.
V zadní části spí v horním patře lidé a
dole žijí skupinky morčat.

Fotka měsíce

Jeden z mých chlapů morčáků - Muffík.

Téma měsíce- podestýlky

NEVHODNÉ:

Piliny

·     jsou prašné, morče může trpět různými záněty

Bentonitové podestýlky (do kočičích záchodků)

·     jsou tvrdé, morčátka si můžou otlačit packy, navíc vysušují kůži na tlapkách

·     dobré využití do rohu do rohového záchůdku - pokud je morče zvyklé chodit na jedno místo

·     hrudkující bentonitové podestýlky jsou nebezpečné – v případě, že morče pozře několik „zrnek“ podestýlky, může mu zatvrdnout v žaludku či ve střevech, což je nebezpečné.

VHODNÉ:

Hobliny

·         přírodní, měkký a dobře savý materiál

·         cenově nejdostupnější

·         můžeme je získat přímo od truhláře/stolaře – ne z lakovaného, mořeného či jinak chemicky upravovaného dřeva

Sláma

·         nepříliš savá, je třeba častěji čistit, jinak brzy zapáchá

·         riziko poranění morčete

·         vhodná spíše do větších kotců nebo stájí apod.

Kukuřičná podestýlka

·         dobře saje

·         ostré hrany, je lepší překrýt vrstvou hoblin, aby si morčata nepořezala tlapky

·         finančně náročnější než hobliny

Dřevěné peletky

·         dřevěné válečky lisované z pilin (velkým tlakem, neobsahuje lepidla)

·         výborně sají vlhkost a pohlcují pach

·         po nasátí se rozpadnou

·         vydrží déle než např. hobliny

·         v poslední době jedno z nejoblíbenějších steliv

·         nejčastěji prodávané ve zverimexech pod značkami Cat’s Best, Jonáš; jsou ale poměrně drahé (cca 6 kg = 100 Kč)

·         stejné využití mají topné dřevěné peletky (taktéž z čistého dřeva – rozdíl je pouze v účelu a v balení), k dostání např. v Hornbachu, Baumaxu. 15 kg balíček vyjde okolo 80 Kč (od přímého výrobce i 60 Kč/15 kg).

Diplom za testík

Testík

1.Dokáže si morče vytvořit vitamín C?
a,ano dokáže
b,ne nedokáže
c, výjimečně ano

2. Byla morčata v Evropě známa, ještě před jejich přívozem?
a, ano byla
b, ne nebyla

3.Které jídlo z těchto morčata nesmějí?
a, cibule
b, brambora
c, čínské zelí

4. Mláďata morčat se rodí:
a, zcela holá, nevivinutá
b, osrstěná, ale nevidí ani neslyší
c, osrstěná, zcela vivinutá

5.Které plemeno není ještě uznáno?
a, mohér
b, alpaka
c, anglický crested

6.co se na výstavách neboduje?
a, postoj
b, typ a stavba
c, délka vousů

Odpovědi prosím piště do komentářů.

První tři co napíší jako první dostanou diplom

s krásným obrázkem.

(do komentářů napište své jméno

a co chcete na diplom)

10. nezbytných pravidel pro péči

1. Zdravá morčata se starají o srst sama. Jenom dlouhosrstá zvířata je třeba pravidelně kartáčovat!

2. Zkrácení příliš dlouhých drápků a zubů je lepší přenechat zvěrolékaři.

3. Denně čisti krmítka a pítka svých morčat.

4. Klec i s vybavením dvakrát týdně vypláchni horkou vodou a potom nasypej čerstvou podestýlku.

5. Na obrušování zubů potřebují morčata ohlodávat tvrdou potravu. Dávej jim větvičky z chemicky neošetřovaných stromů.

6. Dopřej svým morčatům každý den 1 až 2 hodiny výběhu v dobře známém prostředí.

7. Morčata jsou velmi lekavá. Proto už před přiblížením ke zvířeti mluv potichu.

8. Věnuj se morčatům co nejvíc.

9. Volný výběh bude tvým morčatům velmi svědčit,

10. Ve výběhu vytvoř malé kopečky a jamky.

 

 

Stříhání

Stříhání morčete??? Ano nebo ne???Někdo si myslí, že ne...Ale moje zkušenost je jinačí......

Pokud máte hladkosrsté morče není co řešit...Ale jestli máte dlouhosrsté morče pak to znáte...Morče má každou chvíli slepené chlupy od moče..A není to příjemné ani vám ani jemu.Proto je dobré, ještě když má morče chloupky mokré ( tedy po koupání) morče ostříhat...Ne úplně dohola!!!!Stačí zkrátit konečky, tak aby se morčeti nedotýkali země.Pak bude morče pěkně čisťoučké a spokojené.

Pozor!!!

I když se vám bude morče zdát po ostříhání čisté...stejně ho v pravidelnou dobu umývejte..Svědit ho může něco a nemusí to být ani vidět...

Taková jsou morčata

Nejsou malá morčátka spolu se svojí mámou půvabná?

Nesprávně bývají pokládána za "plyšová zvířátka na mazlení",

která josu přátelská, avšak plodná, milá, ale nudná.

Kdo však správně pozoruje, pro tohe se obyčejné zvířátko

z klece promění ve vzrušujícího, téměř exotického

živočicha s množstvím překvapujících způsobů chování,

svébytností a tělesných potřeb.

Portrét (taková jsou morčata)

--> Morčata jsou společenská zvířata a žijí v koloniích. Jejich původní domovinou je Jižní Amerika.

--> Mláďata morčat se rodí téměř dokonale vyvinutá.

--> Morčata patří k hlodavcům a potřebují proto také tvrdou potravu, aby si mohla obrušovat zuby.

--> Morčata jsou zvířata náchylná ke stresům. ve dvou zvládají cizí a neočekávané situace podstatně lépe.

--> Díky kontaktnímu pískání zůstávají ve stálé komunikaci a při nebezpečí se vždy seběhnou.

--> Při vyhrožování imponují morčata svými varlaty, která v jedné vteřině zasouvají a vysouvají z tělní dutiny.

--> Nechají se snadno ochočit

--> Samečkové a samičky se vzájemně poznají podle čichu a podle zvuků.

Výchova morčete

 

Morčátka se stejně, jako některá další zvířátka, dokáží naučit poslušnosti. Stačí troška trpělivosti a můžete morče naučit poslouchat na jméno, naučit ho používat morčecí záchod a bez problému ho naučit, aby vám neuteklo v době, kdy ho necháte např. ve volné přírodě puštěné.

 

Chcete, aby vaše morče reagovalo na vlastní jméno? Od malička na něj volejte stále stejným jménem, které mu dáte. Morče si pomalu začne zvykat, kdykoliv ho potom uslyší, tak zbystří. Až si na jméno opravdu zvykne, rádo za vámi přiběhne, nebo začne kvíkat... Ovšem ne vždy se zadaří morče na jméno naučit. Pokud máte v jedné kleci nebo v jednom akváriu dvě a více morčat, je to složitější. Můžete postupovat jako v případě, že máte pouze jedno morče, ale to pak budou všechna morčata poslouchat na jedno jméno :), ale také samozřejmě počítejte s tím, že se některá morčata na jméno poslouchat nikdy nenaučí.

 

Chcete, aby vaše morče neuteklo "při procházce"?

 Vyhlídněte si místo, kde bude mít morče klid, kde ho nebudou rušit hlasité zvuky, štěkot psů apod. Nejlépe uděláte, pokud máte zahradou a k tomu všemu je tam klid a krásná atmosféra. Prvním krokem si vezměte morče ven i s klecí, oddělejte spodní část a klec s morčete položte na místo, kde bude mít morče možnost se napást čerstvé trávy. Můžete takto brát morče ven často, bude si zvykat a až si budete jistí, že se nebude pokoušet utéct, můžete ho volně pustit, ale raději vždy pod vaším dozorem. To i v případě, že by morče bylo opravdu na 100 % naučené, že nesmí utéct. Kdykoliv se může cokoliv přihodit, u morčete se do chvilky může objevit kočka (pokud ne vaše, tak cizí), morče se může v okamžiku něčeho vylekat apod. A co by se stalo, kdyby vám morče začalo utíkat? Budete se za ním muset rozběhnout a své morčátko si chytit - ale vždy opatrně a tak, abyste ho nevyděsili!

 

Chcete, aby vaše morče používalo vlastní záchod?

 Morčecí záchod si obstaráte snad v každém zverimexu. Nejlepší je, učit morče na vlastní záchod už od malička. Budete potřebovat mnoho trpělivosti, než se morče na vlastní záchod naučí chodit, může to trvat dny, týdny i měsíce. Morčecí záchod umístěte do čerstvě vyčištěné klece (akvária) a každý bobek do něj dávejte. Morče by mělo přijít na to, kam jeho bobky patří. Pro vás je tato poslušnost určitě náročná, protože morče denně "vyprdne" opravdu mnoho bobků. Je to spíše záležitost pro ty, co si opravdu na čistotě svého mazlíčka potrpí a věnují se mu ze všech sil.

 

 

Tipy morčat

MORČÁTKO JIŽNÍ Microcavia australis
Obývá otevřené až polopouštní krajiny Argentiny, jižní Chile a jižní Bolívie. Ukrývá se v porostech trnitých keřů, nebo v norách kolem 30 cm hlubokých. Výrazně se podobá morčeti lavicovitému, je však menší, má kratší ušní boltce a výrazný bílý proužek kolem oka. Dorůstá délky 20 - 22 cm a dosahuje hmotnosti 0,2 - 0,5 kg. Ocas je zakrnělý. Sklovina je zabarvena bíle a chybí podčelistní žláza. Po 54 denní březosti vrhá samice 1 - 3, vzácně i 5 mláďat.

MORČE DIVOKÉ Cavia aperea
Morče divoké obývá travnaté a křovinaté pampy od Ekvádoru až Surinamu po Uruguay a severní Argentinu, a to od nížin po nadmořskou výšku 4000 m. Zpravidla se sdružuje ve společenstvech po 5 - 10 jedincích. Skrývá se v podrostu nebo mezi kameny ve skalách. V rovinatých pampách si buduje mělké krátké nory. Z úkrytu vylézá nejčastěji po setmění. Území morčat můžeme poznat buď podle nor nebo podle všudypřítomného trusu. Morčata se živí travinami a nejrůznějšími bylinkami. Délka těla se pohybuje okolo 16 - 40 cm, přičemž na ocas připadá 0,8 cm. Samci jsou většinou větší než samice. Hmotnost je menší (přibližně poloviční), než je tomu u domácích morčat, 400 - 700g. Morčata mají celkem dlouhou srst, která na šíji přechází v hřívu. Dále je charakterizují široké lysé ušní boltce, ostré drápky na prstech a bílé hlodáky (řezáky). Zbarvení je tmavohnědé až černohnědé. Samice po 62 - 70 denní březosti rodí 1 - 5 plně vyvinutých mláďat. Nejčastěji však 2 - 3. Mají k dispozici jediný pár mléčných bradavek. Při výchově mláďat někdy pomáhají i samci. Už druhý až třetí den po narození mláďata ochutnávají tuhou stravu. Samice může mít několik vrhů do roka. Pohlavní dospělost nastává po 8 měsíci věku. Na rozdíl od domácích jsou divoká morčata dost agresivní, a to hlavně mezi sebou. Divoká morčata slouží také jako zdroj masa pro místní Indiány. Ti je buď chytají, nebo je chovají stejně jako my králíky. Přirozenými nepřáteli jsou pak draví ptáci a šelmy.

MORČE LASICOVITÉ Galea musteloides
Vyskytuje se od nížin po náhorní plošiny Bolívie, Argentiny a Peru. Žije jako skoro všechna morčata ve společenstvích. Ta jsou u tohoto druhu hierarchicky uspořádána. Celé skupině vládne dominantní samice a ostatní jí jsou podřízeni. Obecně platí, že mladší zvířata jsou podřízena starším. Morče lasicovité obratně šplhá po větvích keřů i po skalách. V rovinatých oblastech si morčata vyhrabávají nory. Ty jsou zpočátku kolmo dolů a v hloubce 0,5 m zahýbají vodorovně. Jsou 5 - 8 m dlouhé, různě se větví a jsou zde i slepá ramena a několik nouzových východů. Toto morče je dlouhé 17 - 24 cm s hmotností okolo 0,19 - 0,28kg. Zabarvením připomíná morče divoké, je však menší, štíhlejší, má delší hlavu a kratší uši. Sklovina hlodáků je žlutá až slabě oranžová. V době rozmnožování se jim viditelně zvětšuje podčelistní žláza jejíž funkce je bohužel zatím utajena. Samice po 53 denní březosti vrhá 1 - 7 mláďat, většinou však 2 - 4 . Pečuje o ně asi 4 týdny a ke kojení má k dispozici dva páry bradavek. Zajímavé je, že mláďata se nedotknou žádné potravy, dokud ji neochutná matka. Mezi sebou se morčata dorozumívají hlasitými pištivými signály. V případě nebezpečí se ozvou hvizdem, rychle zadupou nohama a schovají se. Ve vnitrodruhových šarvátkách se snaží přepištět jeden druhého. Morčata lasicovitá se ráda sluní.

Moko skalní Kerodon rupestris
V poslední době je poměrně často chován moko skalní. Vyskytuje se pouze v jediném pohoří v Brazílii. Trochu připomíná morče na delších nožkách, váží až jeden kilogram. Tělo má dlouhé okolo 30 cm, ocásek je téměř neznatelný, hrubá srst je hnědě zbarvená. V přírodě žije na suchých, skalnatých biotopech, je velmi hbitý a dobře šplhá po skalách, keřích i stromech. Najdeme jej v malých skupinkách, nejsou však tak snášenliví jako morčata. Aktivní je převážně ve dne, jako úkryty mu slouží skalní prohlubně a mělké nory pod kameny. Živí se stejně jako morče pouze rostlinnou potravou.

Chov a krmení: Moko skalní chováme v párech nebo menších skupinkách v prostorných voliérách, s možností ukrytí do vytápěného prostoru. Použít lze i pokojové vitríny a terária o minimálním rozměru 140x80x120 cm (DxŠxV) pro pár zvířat. Moko držíme při teplotě 16-20°C, vhodný je i malý bodový zdroj tepla umístěný nad kamenem nebo silnější větví, pod kterým se rádi ohřívají. Plně postačuje silnější žárovka v krytu z keramického květináče nebo halogenové svítidlo. Ubikaci vhodně rozčleníme tak, aby zvířata měla co největší možnosti pohybu. Vhodné jsou větve, špalky, kameny, rádi také využívají malé plošinky umístěné na stěnách. Na podestýlku můžeme použít hobliny, slámu nebo drcenou kůru. Ubikace má mít celou řadu budek a úkrytů, kterých má být asi dvojnásobný počet, než je počet chovaných zvířat. Budky můžeme zavěsit i na stěny ubikace. Moko jsou někdy vůči sobě agresivní a musí mít možnost uniknout a ukrýt se. Příčiny vzájemné agresivity nejsou přesně známé, někdy se napadají samci navzájem, jindy na sebe doráží samice a nezřídka dochází i k zabití mláďat. K vzájemným potyčkám dochází i na poměrně velkém prostoru. Takto postižené zvíře trpí stresem a příčinou úhynu mohou být také zanícená poranění po kousancích. Často napadané zvíře raději včas odstavíme, bohužel se je již většinou nepodaří zařadit zpět do skupiny. Velkým problémem je do takové uzavřené skupiny přiřadit nové zvíře. Pokud chceme seznámit navzájem neznámá zvířata spojujeme je ve větším prostoru, který neznají.
K porodům dochází během celého roku. Samice je březí 75 dnů a rodí jedno až dvě, výjimečně tři vyspělá mláďata, která jsou osrstěná, vidí a brzy po porodu rychle běhají. Po několika dnech začnou přijímat pevnou stravu. Mláďata odstavujeme asi ve dvou měsících věku, pohlavně dospívají v půl roce života. Krmení se příliš neliší od potravy morčete domácího. Denně se jim podává seno, zelené krmení a větve listnatých a ovocných stromů. Tuto potravu musí mít k dispozici po celý den. Jednou denně dostávají jablka, mrkev a další kořenovou i listovou zeleninou a krmnou řepu. Potrava se doplňuje o zrniny (oves, kukuřice, pšenice, ječmen..), granulovaná krmiva pro přežvýkavce a tvrdé pečivo. Stejně jako morčata vyžadují vysoké množství vitamínu C v potravě, zejména v zimě jej musíme doplňovat v podobě preparátů, které jej obsahují (např. Celaskon, C-compositum...). Přidávat můžeme i další univerzální vitamínové a minerální preparáty (Roboran H, Supervit S, Konvit Neo...).

MORČE URUGUAYSKÉ Cavia magna

??????????????? Galea monasteriensis S tímto latinským názvem, který neodpovídá žádnému latinskému jménu morčat, jsem našla fotky na internetu. Zřejmě se jedná o některého zástupce z říše morčat se špatným, či již neužívaným pojmenováním, jen je škoda, že to asi nepůjde zjistit.

¨

MARY Dolichotinae V Jižní Americe chybí kopytníci. Dalo by se však říci, že je nahrazují mary. Vypadají totiž jako morčata křížená s malými antilopami. Někomu připomínají spíše zajíce. Jsou o něco větší než morčata, mají hranatou hlavu, dlouhé ušní boltce a vysoké štíhlé nohy opatřené drobnými kopýtky. Chodidla mají osrstěná. Srst je poměrně dlouhá, hustá a přiléhavá. Samice mají dva páry mléčných bradavek, které jsou umístěné po stranách těla poblíž předních a zadních končetin. Proto mary kojí vsedě.

MARA STEPNÍ (PATAGONSKÁ) Dolichotis patagonum
Obývá křovinaté pouště a pampy Argentiny, Bolivie a Paraguaye. Žije ve společenstvech několika desítek jedinců, ale v trvalých párech (monogamie). Je však nekontaktním (distančním) typem zvířete a od ostatních jedinců svého druhu si udržuje odstup 1,5 m. Pokud skupinu napadne nějaký nepřítel mary vyskakují do výšky až 2 m a běží rychlostí až 80 km/h. Někteří jedinci se snaží zastavit nepřítele tím, že mu vystřikují do obličeje moč. Mara si hrabe vlastní nory, nebo se zabydluje v cizích opuštěných norách. Živí se travinami, listím a různými plody. Dorůstá délky 45 - 75 cm a kohoutkové výšky 50 cm. Ocas je dlouhý asi 4,5 cm. Dosahuje hmotnosti 9 - 16 kg. Mara stepní je zabarvena šedohnědě a má nápadný bílý pruh na zadku. Její srst je velmi hladká a jemná. Pro své chutné maso a poměrně velkou hmotnost se loví a je někdy označována jako patagonský zajíc. Umí velmi dobře hospodařit s vodou, takže bez této tekutiny vydrží poměrně dlouhou dobu. Z její kůže i srsti si Indiáni vyrábějí přikrývky.Samice rodí po 58 - 77 denní březosti 1 - 3 plně vyvinutá mláďata. Pečuje o ně výhradně matka. Mláďata přijímají rostlinou potravu od 1 měsíce, ale zůstávají u matky po dobu 9 měsíců. Samice má mláďata většinou dvakrát do roka. Mara se dožívá vysokého věku, až 15 let. V normální situaci se mara pohybuje mimochodem (jde současně oběma levýma nohama a oběma pravýma nohama). Je také otužilá a velmi ráda se sluní.

MARA SLANIŠTNÍ (ZAKRSLÁ) Dolichotis salinicola
Obývá odlehlé suché planiny s křovinami, případně solné stepi a pouště na území od jižní Bolivie až po severní Argentinu. Od mary stepní se liší především svou velikostí, kresbou a velikostí boltců. Ty má tato mara větší a širší. Má nápadné bílé skvrny před a za očima a chybí jí kresba na lýtkách. Délka těla je 36 - 49 cm přičemž ocas je asi 1 - 4 cm dlouhý. Dosahuje hmotnosti jen 1 - 3 kg. Vyhrabává si nory, které poznáme podle nahromaděné zeminy u jejího ústí. Mary slaništní po 77 denní březosti rodí 1 - 3 mláďata.