Výběr morčete

Tak už je to tady! Ubikace je připravená, vystlaná voňavými hoblinkami a všichni jsou patřičně natěšeni, až nebude tak prázdná a bude v ní pobíhat malé chlupaté stvoření. Ale jak si vybrat? Na co si dávat pozor a čemu věnovat pozornost?

Nejdříve se musíme rozhodnout, zda si pro morčátko půjdeme k chovateli, nebo do zverimexu.

U chovatele

Pokud jdeme k chovateli, pak většinou s myšlenkou, že si koupíme čistokrevné morčátko s průkazem původu, které bude moci na výstavy - třeba chceme i sami začít s chovem (rozuměj s rozmnožováním). Druhá možnost je, že chceme „obyčejného“ mazlíčka, ale chceme mít větší jistotu, že bude z dobrých podmínek.
U chovatele je výhodou, že se můžeme na vše zeptat: na jaké krmení je morčátko zvyklé, zda je ošetřené proti vnějším parazitům (všenky) apod.
Morčátko vhodné k odběru musí být staré alespoň 4 týdny a mělo by vážit více než 200 gramů. Všímáme si, v jakých podmínkách žije, zda je čilé a žere, zda nemá uslzené oči či čumáček nebo špinavý zadek, zda nesedí naježeně v koutě.

Ve zverimexu

Pokud jdeme do zverimexu, je často potřeba větší obezřetnosti. Nejprve je dobré se zeptat, zda jsou samečci odděleni od samiček (ne každý přivítá, když jeho samička po pár týdnech začne nekontrolovatelně přibírat a není to krmením...). Všímáme si, v jakých podmínkách morčátka jsou, jestli na nich nejsou viditelné známky onemocnění (prořídlá srst, stroupky, znečištěný zadeček od průjmu, uslzená očka, výtok z čumáčku). Podíváme se, jestli jsou na čisté podestýlce, mají k dispozici krmení a jsou čilá a zvědavá. Opět v žádném případě nekupujeme morčátko, které sedí naježeně v rohu.

Adaptace a ochočování

Když si zvířátko konečně přineseme domů, dáme je do ubikace a přidáme něco dobrého na zub (seno, směs zrní, jablíčko, okurku, tvrdý chleba, mrkev, trávu...). Nového mazlíka bychom měli alespoň do druhého dne nechat rozkoukat. Mluvíme na něj, ale neděláme žádný hluk nebo prudké pohyby, které by ho mohly ještě více polekat. Lidé se často ptají, zda mají morčátku dávat domeček. U nového morčete je lepší domeček pro začátek vyndat. Zvíře si tak lépe zvykne na člověka, protože se nemůže pořád schovávat. Později, až bude ochočené, mu domeček můžeme dát. Vhodný je takový, který má plochou střechu - morčata si na ni ráda vyskočí a z výšky sledují, co se děje kolem.
Když se nový člen rodiny trochu rozkouká, můžeme začít s ochočováním. Bereme jej často do ruky, povídáme si s ním klidným hlasem a nabízíme mu dobroty. Stejně jako u lidí, i u morčátek láska prochází žaludkem. Když si zvířátko vezme z naší ruky třeba jen stéblo trávy, máme způli vyhráno. Morčecí důvěru pak už jen utvrzujeme častým mazlením a úplatky v podobě nějakého mlsu.
Při troše trpělivosti si brzy získáte skvělého kamaráda, který na Vás téměř nedá dopustit