Seno

tak tady něco málo o seně...

Seno musí tvořit hlavní složku stravy morčete ze dvou důvodů:

• je hlavním zdrojem vlákniny.

Vláknina je pro morče životně důležitá. Jsou 2 typy vlákniny – nestravitelná a stravitelná vláknina. Nestravitelná vláknina podporuje peristaltiku střev a chuť k jídlu a ze stravitelné vlákniny sestávají „papací“ bobky, které morče žere přímo z análního otvoru (tzv. koprofágie). Obojí vláknina pak udržuje ve střevech mikrobakteriologickou rovnováhu, a tím napomáhá předcházet zažívacím problémům.

• morče musí seno déle přežvykovat, čímž si obrušuje stoličky.

Proto musí mít morče seno celoživotně neomezeně k dispozici.

Při nákupu sena dáváme pozor, aby bylo seno suché, voňavé, zelené a bezprašné. Pokud je seno navlhlé, zatuchne a zpravidla začne plesnivět, přičemž plíseň může vyvolat těžká onemocnění, neboť produkuje zdraví škodlivé mykotoxiny (např. plíseň Aspergillus flavus produkuje jedovatý aflatoxin, který je rakovinotvorný a poškozuje játra a ledviny).

Nejvhodnější je luční nebo horské seno, protože je to směs různých druhů lučních trav a bylin.

Seno doma skladujeme v temnu a suchu a nejlépe v jutových pytlích, polypropylenových pytlích s průduchy, ve starých povlacích na polštáře a peřiny, případně v proutěných koších nebo podobných prodyšných nádobách. Ze sena se tak snadno vypaří přebytečná vlhkost a nedochází ke vzniku plísní.

Nejhodnotnější je seno z první senoseče, která bývá na konci května a v červnu. Toto seno je totiž hrubší a obsahuje tím pádem více vlákniny a živin než seno z druhé senoseče (otavy), která probíhá v létě. Obsah látek v seně je závislý na mnoha faktorech (např. obsahu bylin a trav), přesto však můžeme určit aspoň jeho přibližnou výživovou hodnotu – seno průměrně obsahuje 8 -16 % hrubých bílkovin, 22 - 35 % vlákniny, 3 - 5 % vápníku a 1 - 3 % fosforu.

Čerstvě usušené seno musíme před zkrmením nechat 6 týdnů odležet, protože, ačkoliv se nám zdá suché, probíhají v něm ještě biochemické procesy, které mohou u zvířat vyvolat těžké trávící problémy.

Jako chutný doplněk k senu můžeme morčíkovi nabídnout sušené bylinky, případně kvalitní bio produkty značky Pre Alpin – Pre Alpin Lepo Flowers, Pre Alpin Lepo Herbs, Pre Alpin Lepo Bloxx, Pre Alpin Lepo Sensitive a Pre Alpin Lepo Fibre.

I když je u produktů značky Pre Alpin napsané, že je možné používat je jako náhradu sena, doporučujeme v tomto směru spíše neexperimentovat (přerostlé stoličky nejsou nic pěkného) a morčíkovi je podávat jenom jako doplněk a ne jako hlavní součást potravy.

TIP! Pokud si sušíme bylinky doma (ať už volně rozložené na papíře, v troubě či sušičce), musíme také počkat 6 týdnů, než se odleží a teprve pak je můžeme morčeti nabídnout. Při sušení v troubě je ideální teplota 40-50°C, v žádném případě však nesmí přesáhnout 100°C.
TIP! Do uskladněného sena můžeme taky přidat různé sušené bylinky (pampeliška, jitrocel, bazalka, majoránka...viz níže kapitola Luční a aromatické byliny), které ho navoní a morčákovi pak bude seno víc chutnat.

Jak morče tráví vlákninu a proč si žere vlastní bobky?

Morčata dokáží, narozdíl od člověka, trávit nestravitelnou rostlinnou vlákninu. Aby morčata z rostlin potřebné živiny získala, musí vláknina projít zažívacím traktem dvakrát.

Nestravitelná vláknina prochází trávicím traktem poměrně rychle a je vylučována jako suchý pevný trus. To udržuje trávicí trakt v pohybu a povzbuzuje chuť k jídlu.

Stravitelná vláknina prochází trávicím traktem, v tlustém střevě se oddělí od nestravitelné vlákniny a pomocí zpětného pohybu peristaltiky střev končí ve slepém střevě, které je mnohem větší než je tomu u lidí. Zde žijí „hodné“ bakterie, které příchozí vlákninu zpracují a vytvoří z ní těkavé mastné kyseliny, které přejdou do krve jako zdroj energie, a vitamíny B a K, aminokyseliny a enzymy, které putují zpět do tlustého střeva a jsou vylučovány coby „papací bobky“ z těla ven. Morče si je pak přímo z análního otvoru žere (tzv. koprofágie), a tak získává pro svůj organismus nezbytné živiny.

Pokud bude mít morče ve svém jídelníčku málo vlákniny, a potrava bude naopak bohatá na sacharidy (uhlohydráty, karbohydráty) a bílkoviny (proteiny), změní se ve slepém střevě pH, což změní skladbu mikroflóry. To má za následek hrozící přemnožení „špatných“ bakterií (nejčastěji jsou to Clostridie a E.coli), které začnou produkovat škodlivé toxiny a morče pak dostane průjem, na který může i zemřít.

Kde je nejvíc vlákniny?

Nejvíc vlákniny obsahuje samozřejmě seno, pak trávy, byliny, listy stromů a listová zelenina (např. salát, čínské zelí, mrkvová, petrželová a ředkvičková nať).