
Naším kdy nejstarším členem byla Bubuška, která se dožila necelých devíti let. Ale to už byla opravdu rekordmanka. Když už byla starší, bylo to na ní dosti znát, hlavně ve srovnání s jejími mladými spolubydlícími.
Ve vyšším věku, jak to tak bývá, ubývá energie a hlavně přichází rychlejší únava. Morčátka bývají klidnější: vyžadují více klidu i spánku. Bubuš už poslední rok spávala tak tvrdě, že jsme se občas báli, jestli jí něco není, a museli jsme jí vzbudit, jestli je v pořádku :-). Ale nic z toho jí neubíralo na její povaze.
Z chovatelského pohledu je takový jedinec už "nepotřebný". Po třetím roku věku už samice hůře zabřezává, nebo dokonce vůbec a samci se mohou stát neplodnými. Často pak taková morčátka končí v prodeji a čekají, až se jich ujmou nějaké dobré duše. Pro samotný chov je to určitě dobré, chovatel se dokáže lépe zaměřit na svůj cíl a

Něco málo k péči . Určitě neuškodí dopřát morčeti více vitaminů. V obchodech už lze také koupit speciální krmivo pro starší hlodavce, bohužel však celkem drahé. Nemám odzkoušeno. Ovšem myslím si, že pokud má každodenní přísun nějaké té zeleniny nebo ovoce, potřebné vitaminy získá z nich. Celkově může být morčátko i více náchylné k nemocím.
Věk se může podepsat také na vzhledu. Stavba těla už není tak kompaktní a pevná. Stejně tak postoj. Proto se morčátko nad tři roky považuje už za morčátko po výstavní kariéře. Se staršími se na výstavách setkáme jen velni málo. Tmavá srst značně zesvětlá. U světlých morčat to není tak znát :-). Často se také můžou ztáčet drápky. To morčeti nijak nevadí, je to spíš kosmetická vada.
Ať už bude mít naše morčátko jakékoli známky stárnutí, nesmíme zapomínat, že je to stále ten náš milý společník jako dřív a že si i nadále zaslouží naší pozornost
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme vám za komentář.